2015
V Brně uvedli do provozu špičkový přístroj
21.12.2015 Zdravotnictví a medicína str.51 Medicína
Ústav přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) otevřel novou hi-tech laboratoř environmentální elektronové mikroskopie.
Díky novému, unikátně konfigurovanému mikroskopu QUANTA 650 FEG tu vzniká v Evropě ojedinělé pracoviště, které posune dosavadní hranice pozorování obtížně zobrazitelných vzorků. Vznik laboratoře, umožněný díky dotaci Akademie věd v rámci Strategie AV21, má za cíl navázat mezioborová partnerství doma i v zahraničí, posílit spolupráci s aplikovanou sférou a posouvat kupředu základní výzkum v této oblasti. Jednou ze slibných aplikací by mohlo být pozorování chemických reakcí přímo v mikroskopu – například analýza účinku léků v těle. Vědcům by to mohlo v budoucnu umožnit kupříkladu pozorovat kapsle s jedem selektivně působícím v místě rakovinového nádoru.
Mikroskop je vybaven speciálním detektorem umožňujícím pozorovat obsah nanočástic nebo živých buněk v tekutinách, což bylo dosud pro elektronovou mikroskopii v ČR nemožné. Pomocí speciálních mikromanipulátorů je možné vzorky uchopit, odnést, připouštět k nim tekutinu či je ofukovat plyny. Technologie má potenciál nejen pro biologii, farmacii a chemii, ale také pro automobilový či polovodičový průmysl.
Odkaz na článek (pouze pro předplatitele):
http://zdravi.e15.cz/archiv/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/
———————————————————————————————————————————–
Nový unikátní mikroskop ÚPT Brno
10.12.2015 SCi-LiNE a YouTube
Odkaz na článek:
———————————————————————————————————————————–
Jediný svého druhu v Evropě: V Brně uvádí do provozu špičkový mikroskop
9.12.2015 brnenskadrbna.cz
Na půdě brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd se slavnostně otevírá nová laboratoř vysokorozlišovací environmentální rastrovací elektronové mikroskopie. Díky novému, unikátně konfigurovanému mikroskopu QUANTA 650 FEG tu vzniká v Evropě ojedinělé pracoviště.
———————————————————————————————————————————–
Nová laboratoř vysokorozlišovací environmentální rastrovací elektronové mikroskopie
8.12.2015 Události v regionech plus (Brno)
Odkaz na video:
Čas| 4:35
———————————————————————————————————————————–
Brněnský mikroskop umožní pozorovat obtížně zobrazitelné vzorky
8.12.2015 ceskenoviny.cz a tyden.cz
V brněnském Ústavu přístrojové techniky Akademie věd otevřeli novou laboratoř s unikátním elektronovým mikroskopem. Přístroj posouvá dosavadní hranice pozorování obtížně zobrazitelných vzorků. Bude je možné pozorovat v přirozeném stavu díky speciálně upravenému prostředí. Ústav mikroskop koupil od společnosti FEI a bude na něm testovat vlastní aplikace a systémy, řekl ČTK vedoucí výzkumného týmu Vilém Neděla.
———————————————————————————————————————————–
Unikátní brněnský mikroskop čeká na vzorky z Antarktidy
8.12.2015 ČT24
Umí až milionkrát zvětšovat a vzorky zobrazí v jejich přirozeném stavu. Podle vědců je zejména druhá zmíněná vlastnost největší výhodou nového elektronového mikroskopu, který za 30 milionů korun pořídila Akademie věd. Instalován je v nové laboratoři Ústavu přístrojové techniky v Brně. V brzké době se pod mikroskopem vědci podívají třeba na vzorky ledu z Antarktidy.
———————————————————————————————————————————–
Brněnští vědci převzali evropské prvenství v elektronové mikroskopii
8.12.2015 muniMEDIA
Sledovat na vlastní oči změny živých buněk pod elektronovým mikroskopem nyní bude pro brněnské vědce mnohem snazší. Díky unikátnímu přístroji v nově otevřené laboratoři Ústavu přístrojové techniky Akademie věd mohou jako první v Evropě například měnit přímo pod mikroskopem podmínky prostředí vzorků a pozorovat jejich reakce, nebo zkoumat nejtenčí nanovrstvy různých povrchů.
———————————————————————————————————————————–
Nová laboratoř vysokorozlišovací environmentální rastrovací elektronové mikroskopie
20.11.2015
Akademie věd ČR
———————————————————————————————————————————–
Čeští vědci posunuli možnosti mikroskopie
26.3.2015 E15 str. 3 Události
Brněnští vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a Mendelovy univerzity představili novou metodu pozorování povrchové struktury rostlin v jejich přirozeném, neupravovaném stavu. Objev využívající speciální rastrovací elektronový mikroskop Aquasem II byl uveden na několika světových kongresech a uveřejnily ho prestižní vědecké časopisy.
———————————————————————————————————————————–
Brněnští vědci posouvají pozorování rostlin na dosud nevídanou úroveň
25.3.2015 brnenskadrbna.cz str. 0
Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. Metoda, která posouvá hranice elektronové mikroskopie, byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.
“Až do této chvíle jsme pro pozorování v elektronovém mikroskopu museli některé rostlinné vzorky zásadně upravovat. Nejen, že jsou tyto zásahy komplikované a finančně náročné, ale mohou sledovanou rostlinu významně poškodit a my pak nepozorujeme její přirozenou strukturu,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Environmentální rastrovací mikroskopie ÚPT Ing. Vilém Neděla, Ph.D. a dodává: “Nová metoda naopak umožňuje pozorovat rostliny v jejich přirozeně vlhkém stavu, a to podstatně jednodušeji a levněji. Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu dokážeme rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo -20°C, při níž je jejich neporušená struktura velmi dobře vidět. Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen.“
Vylepšená schopnost mikroskopicky pozorovat rostliny v přirozeném stavu v jednotlivých fázích jejich vývoje, od zárodku až po dospělou rostlinu, v sobě skrývá velký potenciál. “Umožní nám efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám, obzvláště vůči suchu,“ vysvětluje prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy univerzity v Brně, a dodává: “S novou metodou tak přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety.“
Z biologického hlediska je ale nová metoda studia rostlinných vzorků v přirozeném stavu přínosná pro celou oblast biologie rostlin a pro nové biotechnologie. “Je možno rychleji a hlavně jednodušeji zobrazit rostlinné buňky, pletiva a orgány a lépe tak porozumět vývoji rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů nebo patogenů. Lze očekávat uplatnění v základním i aplikovaného výzkumu,“ doplňuje prof. Havel.
URL| http://www.brnenskadrbna.cz/zpravy/spo…-rostlin-na-dosud-nevidanou-uroven.html
———————————————————————————————————————————–
Brněnští vědci mají nový způsob pozorování rostlin v mikroskopech
25.3.2015 ceskenoviny.cz str. 0 Styl
Brno – Novou metodu pozorování rostlin v elektronových mikroskopech vyvinuli vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd a Mendelovy univerzity v Brně.
URL| http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/b…ovani-rostlin-v-mikroskopech/1197015?nt
———————————————————————————————————————————–
Brněnští vědci mají nový způsob pozorování rostlin v mikroskopech
25.3.2015 denik.cz Z domova
Brno – Novou metodu pozorování rostlin v elektronových mikroskopech vyvinuli vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd a Mendelovy univerzity v Brně. Metoda umožňuje lepší zobrazení rostlinných vzorků v přirozeně vlhkém stavu v jednotlivých fázích vývoje. Navíc je snazší a levnější než dosavadní.
Vědci už metodu představili na několika světových kongresech a v odborných časopisech, oznámila dnes za výzkumníky Magdaléna Selingerová.
Dosud museli biologové některé rostlinné vzorky před pozorováním v elektronovém mikroskopu výrazně upravovat, což jednak stálo čas a peníze, jednak někdy poškozovalo přirozenou strukturu rostliny. Nová metoda komplikace odstraňuje.
„Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu dokážeme rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo minus 20 stupňů Celsia, při níž je jejich neporušená struktura velmi dobře vidět. Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,” uvedl vedoucí vědeckého týmu Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky.
„Metoda nám umožní efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám, obzvláště vůči suchu. S novou metodou tak přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,” uvedl rektor Mendelovy univerzity v Brně Ladislav Havel.
Vzorky jsou stabilní
Podle Havla lze očekávat uplatnění inovace v základním i aplikovaném výzkumu. Lepší zobrazení rostlinných buněk, pletiv a orgánů prý přispěje k pochopení vývoje rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů a patogenů.
Díky celkově stabilnější stavbě rostlinných buněk oproti lidským je možné vzorky přímo v komoře elektronového mikroskopu speciálním postupem zchladit až na minus 20 stupňů při vlhkosti kolem 40 procent. Vzorky jsou pak stabilní, odolné vůči účinkům elektronového svazku a lze je pozorovat v podmínkách nižšího tlaku vzduchu, a proto s větším rozlišením.”
URL| http://www.denik.cz/z_domova/brnensti-…ni-rostlin-v-mikroskopech-20150325.html
———————————————————————————————————————————–
Čeští vědci posunuli hranice elektronové mikroskopie
25.3.2015 e15.cz Technika (Marek Schwarzmann)
Brněnští vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) a Mendelovy univerzity představili novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. Postup pro studium povrchové mikrostruktury rostlin využívá speciální environmentální rastrovací elektronový mikroskop Aquasem II. Tým vědců z obou ústavů na vývoji metody podle zjištění E15 pracoval zhruba šest let.
Češi tímto posunuli hranice elektronové mikroskopie, jejich objev byl uveden na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.
„Až do této chvíle jsme pro pozorování v elektronovém mikroskopu museli některé rostlinné vzorky zásadně upravovat. Nejen, že jsou tyto zásahy komplikované a finančně náročné, ale mohou sledovanou rostlinu významně poškodit a my pak nepozorujeme její přirozenou strukturu,“ vysvětlil vedoucí vědeckého týmu Environmentální rastrovací mikroskopie ÚPT Vilém Neděla.
Umožní nám efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám
Vylepšená schopnost mikroskopicky pozorovat rostliny v přirozeném stavu v jednotlivých fázích jejich vývoje, od zárodku až po dospělou rostlinu, v sobě podle vědců skrývá velký potenciál. „Umožní nám efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám, obzvláště vůči suchu,“ doplnil rektor Mendelovy univerzity v Brně profesor Ladislav Havel a dodal: „S novou metodou tak přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety.“
„Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu dokážeme rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo -20 stupňů Celsia, při níž je jejich neporušená struktura velmi dobře vidět,“ dodal Neděla.
Z biologického hlediska je nová metoda studia rostlinných vzorků v přirozeném stavu přínosná pro celou oblast biologie rostlin a pro nové biotechnologie. „Je možno rychleji a hlavně jednodušeji zobrazit rostlinné buňky, pletiva a orgány a lépe tak porozumět vývoji rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů nebo patogenů. Lze očekávat uplatnění v základním i aplikovaného výzkumu,“ doplnil profesor Havel.
Postup českých vědců byl světu představen teprve nedávno. Jedná se o zcela novou vědeckou metodu, která spíše než rutinní třídění umožňuje provádět základní výzkum, například vývoje embryí, jejich změn na základě cizích podnětů, genetických mutací embryí či částí rostlin, nebo obsahu těžkých kovů v rostlinách. Třídění embryí je možné na základě změny jejich morfologie.
METODA:
Vzhledem k celkově stabilnější stavbě rostlinných buněk oproti lidským a přirozené přítomnosti cryoprotektantů v některých z nich je možné vzorky rostlin přímo v komoře vzorku elektronového mikroskopu speciálním postupem zchladit na -18°C až -20°C při vlhkosti okolo 40 procent, tím je stabilizovat a bez poškození buněk roztrháním krystalky ledu přímo pozorovat. Vzorky jsou pak velmi stabilní, odolné vůči účinkům elektronového svazku a mohou být pozorovány v podmínkách nižšího tlaku vzduchu a proto s větším rozlišením. Nijak neupravené vzorky rostlinných buněk, pletiv a orgánů umožňují získat nové typy informací a kontrastů v elektronovém mikroskopu.
URL| http://e-svet.e15.cz/technika/cesti-ve…hranice-elektronove-mikroskopie-1174818
———————————————————————————————————————————–
Lepší elektronová mikroskopie pro rostlinné vzorky
25.3.2015 scienceworld.cz
Brněnští vědci posouvají pozorování rostlin na dosud nevídanou úroveň. Nová metoda slibuje efektivním výběrem plodin odolných vůči suchu přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty.
tisková zpráva Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity
Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. Metoda, která posouvá hranice elektronové mikroskopie, byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.
„Až do této chvíle jsme pro pozorování v elektronovém mikroskopu museli některé rostlinné vzorky zásadně upravovat. Nejen, že jsou tyto zásahy komplikované a finančně náročné, ale mohou sledovanou rostlinu významně poškodit a my pak nepozorujeme její přirozenou strukturu,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Environmentální rastrovací mikroskopie ÚPT Ing. Vilém Neděla, Ph.D. a dodává: „Nová metoda naopak umožňuje pozorovat rostliny v jejich přirozeně vlhkém stavu, a to podstatně jednodušeji a levněji. Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu dokážeme rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo -20°C, při níž je jejich neporušená struktura velmi dobře vidět. Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen.“
Vylepšená schopnost mikroskopicky pozorovat rostliny v přirozeném stavu v jednotlivých fázích jejich vývoje, od zárodku až po dospělou rostlinu, v sobě skrývá velký potenciál. „Umožní nám efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám, obzvláště vůči suchu,“ vysvětluje prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy univerzity v Brně, a dodává: „S novou metodou tak přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety.“
Z biologického hlediska je ale nová metoda studia rostlinných vzorků v přirozeném stavu přínosná pro celou oblast biologie rostlin a pro nové biotechnologie. „Je možno rychleji a hlavně jednodušeji zobrazit rostlinné buňky, pletiva a orgány a lépe tak porozumět vývoji rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů nebo patogenů. Lze očekávat uplatnění v základním i aplikovaného výzkumu,“ doplňuje prof. Havel.
O metodě:
Vzhledem k celkově stabilnější stavbě rostlinných buněk oproti lidským a přirozené přítomnosti cryoprotektantů v některých z nich je možné vzorky rostlin přímo v komoře vzorku elektronového mikroskopu speciálním postupem zchladit na -18°C až -20°C při vlhkosti okolo 40%, tím je stabilizovat a bez poškození buněk roztrháním krystalky ledu přímo pozorovat. Vzorky jsou pak velmi stabilní, odolné vůči účinkům elektronového svazku a mohou být pozorovány v podmínkách nižšího tlaku vzduchu a proto s větším rozlišením. Nijak neupravené vzorky rostlinných buněk, pletiv a orgánů umožňují získat nové typy informací a kontrastů v elektronovém mikroskopu.
O výzkumném týmu:
Nová metoda pro studium povrchové mikrostruktury rostlin speciálním environmentálním rastrovacím elektronovým mikroskopem AQUASEM II byla představena autorským kolektivem vědců Ing. Viléma Neděly, Ph.D., a Ing. Evy Tihlaříkové z týmu Environmentální elektronové mikroskopie (EEM) ÚPT AV ČR v Brně a Ing. Jiřího Hřiba, CSc., Dr.h.c z Mendelovy Univerzity v Brně. Na výzkumu se významně podíleli také Prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc z Mendelovy Univerzity v Brně a RNDr. Božena Vooková, CSc ze Slovenské akademie věd. Práce byla realizována díky podpoře projektů OPVK s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/20.0103 a GAČR GA14-22777S.
Publikované články:
Neděla Vilém, Hřib Jiří, Vooková Božena
Imaging of early conifer embryogenic tissues with the environmental scanning electron microscope.
Biologia Plantarum. Roč. 56, č. 3 (2012), s. 595-598. ISSN 0006-3134
Neděla Vilém, Hřib Jiří, Svidenská Silvie, Vooková Božena, Runštuk, Jiří
Environmental scanning electron microscope as a tool for imaging of native state somatic embryogenesis.
Microscopy and Microanalysis. Roč. 18, S2 (2012), s. 1270-1271. ISSN 1431-9276
Neděla Vilém, Hřib Jiří, Havel Ladislav, Runštuk Jiří
Early state of spruce somatic embryos in native state observed using the ESEM and Cryo-SEM.
Microscopy and Microanalysis. Roč. 19, S2 (2013), s. 20-21. ISSN 1431-9276
Neděla Vilem, Tihlaříková Eva and Hřib Jiří (2014), The low-temperature methode for study of coniferous tissues in the environmental scanning electron microscope. Microsc. Res. Tech. Roč. 78 (2015), 13-21.
Tihlaříková Eva, Neděla Vilém
Repetitive observation of coniferous samples in ESEM and SEM.
Microscopy and Microanalysis. Roč. 20, S2 (2015), in print.
URL| http://www.scienceworld.cz/aktuality/c…onova-mikroskopie-pro-rostlinne-vzorky/
———————————————————————————————————————————–
Brněnští vědci mají nový způsob pozorování rostlin v mikroskopech
25.3.2015 Zpravodajství ČTK dbn vat tmd
Brno 25. března (ČTK) – Novou metodu pozorování rostlin v elektronových mikroskopech vyvinuli vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd a Mendelovy univerzity v Brně. Metoda umožňuje lepší zobrazení rostlinných vzorků v přirozeně vlhkém stavu v jednotlivých fázích vývoje. Navíc je snazší a levnější než dosavadní. Vědci už metodu představili na několika světových kongresech a v odborných časopisech, oznámila dnes ČTK za výzkumníky Magdaléna Selingerová.
Dosud museli biologové některé rostlinné vzorky před pozorováním v elektronovém mikroskopu výrazně upravovat, což jednak stálo čas a peníze, jednak někdy poškozovalo přirozenou strukturu rostliny. Nová metoda komplikace odstraňuje.
“Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu dokážeme rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo minus 20 stupňů Celsia, při níž je jejich neporušená struktura velmi dobře vidět. Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,” uvedl vedoucí vědeckého týmu Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky.
“Metoda nám umožní efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým podmínkám, obzvláště vůči suchu. S novou metodou tak přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,” uvedl rektor Mendelovy univerzity v Brně Ladislav Havel.
Podle Havla lze očekávat uplatnění inovace v základním i aplikovaném výzkumu. Lepší zobrazení rostlinných buněk, pletiv a orgánů prý přispěje k pochopení vývoje rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů a patogenů.
Díky celkově stabilnější stavbě rostlinných buněk oproti lidským je možné vzorky přímo v komoře elektronového mikroskopu speciálním postupem zchladit až na minus 20 stupňů při vlhkosti kolem 40 procent. Vzorky jsou pak stabilní, odolné vůči účinkům elektronového svazku a lze je pozorovat v podmínkách nižšího tlaku vzduchu, a proto s větším rozlišením.
———————————————————————————————————————————–
Souhrn událostí uplynulého dne – 25.3. 2015
26.3.2015 agris.cz
Brněnští vědci mají nový způsob pozorování rostlin v mikroskopech
Novou metodu pozorování rostlin v elektronových mikroskopech vyvinuli vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd a Mendelovy univerzity v Brně. Metoda umožňuje lepší zobrazení rostlinných vzorků v přirozeně vlhkém stavu v jednotlivých fázích vývoje. Navíc je snazší a levnější než dosavadní.
Úplný text zprávy a další události naleznete zde:
