2013
V Brně začala Škola elektronové mikroskopie
17.10.2013 ČRo Brno str. 5 17:00 Radionoviny
Zdeněk TRUHLÁŘ, moderátor:
“Nejen teoretické poznatky, ale hlavně praktickou činnost v laboratořích nabízí stovce účastníků týdenní Škola elektronové mikroskopie v Brně. Už pošesté ji připravil Ústav přístrojové techniky Akademie věd, kde před více než půl stoletím vznikl vůbec první elektronový mikroskop u nás. Pokračuje Ivan Holas.”
Ivan HOLAS, redaktor:
“Právě díky dřívějším i současným vědcům z Ústavu přístrojové techniky se dnes v Brně vyrábí 30 % celosvětové produkce elektronových mikroskopů. Z úzkého vztahu vývoje a výroby těží ti účastníci kurzu, praktická cvičení mají nejen v ÚPT, vysvětluje hlavní organizátor Vilém Neděla.”
Vilém NEDĚLA, hlavní organizátor:
“Další laboratoře, a to je velmi zajímavé, jsou ve firmách, to znamená, studenti můžou skutečně vidět ty nejdražší a nejlepší mikroskopy, mohou si k nim sednout a mohou se seznámit se širokou škálou mikroskopů právě v těch 10 laboratořích, což je poměrně nezvyklé.”
Ivan HOLAS, redaktor:
“Mezi stovkou frekventantů je i vědecká pracovnice Ústavu pro hydrodynamiku Petra Peer. Přestože nanovlákna zkoumá elektronovým mikroskopem asi rok, stále se prý má co přiučit.”
Petra PEER, vědecká pracovnice Ústavu pro hydrodynamiku:
“Spíš jsem se konečně jakoby dozvěděla takovou tu teorii, kterou jsem přeskočila. Měla jsem už, mám teda nějaké zkušenosti a teďka už vím, co jsem třeba dělala špatně nebo mám nějaké lepší návody a způsoby, jak pokračovat v měření.”
———————————————————————————————————————————–
Mladí vědci dorazili na školu mikroskopie
17.10.2013 ČT 1 str. 4 18:00 Události v regionech – Brno
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka:
“Stovka studentů i začínajících vědců se do Brna sjela na podzimní Školu elektronové mikroskopie pořádanou Akademií věd. Setkají se s nejmodernějšími elektronovými mikroskopy schopnými pracovat na úrovni nanometrů. Některé z nich byly navíc vyrobené právě v Brně.”
Ondřej SCHNEIDER, redaktor:
“Lékařka Jana Dumková se s elektronovým mikroskopem setkává každý den při své práci na ústavu histologie a embryologie. I pro ní je ale brněnská Škola elektronové mikroskopie jedinečnou šancí, jak poznat a naučit se něco nového.”
Jana DUMKOVÁ, účastnice kurzu:
“Zjistila jsem, že člověk se opravdu učí celý život, takže ráda se zase dozvím něco jiného a nejenom třeba o těch biologických vzorcích, co máme my u nás, ale i o dalších věcech, co se třeba právě nabízejí tady na pracovišti.”
Osoba:
“Pojďte se podívat.”
Ondřej SCHNEIDER, redaktor:
“V republice jedinečný projekt těží ze zázemí špičkových laboratoří Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Jeho vědci navíc patří mezi elitu svého oboru i v evropském měřítku.”
Vilém NEDĚLA, Ústav přístrojové techniky, AV ČR:
“Přednášejí v dopolední části školy a v té odpolední části nabízíme 10 laboratoří, v níž, v každé laboratoři je jiný mikroskop. To znamená, studenti si mohou opravdu sednout k tomu mikroskopu, přivézt vlastní vzorek.”
Ondřej SCHNEIDER, redaktor:
“V Brně se škola nekoná náhodou. Právě na jižní Moravě se totiž vyrobí až 40 procent světové produkce elektronových mikroskopů. Studenti se tak mohou seznámit i s místy, kde vznikají mikroskopy, které slouží jak na rozbor horniny v dolech v Nové Guineji, tak pro konstrukci čipů ve vývojových centrech počítačových gigantů. Studentská ochutnávka elektronové nanobudoucnosti je ale výhodná oboustranně.”
Vilém NEDĚLA, Ústav přístrojové techniky, AV ČR:
“Funguje to tak určitě, protože ty firmy mají velký zájem sehnat velmi kvalitní lidi a těch kvalitních lidí je velmi málo.”
Ondřej SCHNEIDER, redaktor:
“Škola mikroskopie se v Brně poprvé konala už v roce 2003. Letošní ročník je počtem účastníků zatím největší. Ondřej Schneider, Česká televize.”
URL| http://archiv.newton.cz/tvr/2013/10/17/f7ede9563698e0b5892e2d6944889f5a.asp
———————————————————————————————————————————–
Do Brna se na týden sjedou mladí vědci z oboru elektronové mikroskopie
15.10.2013 ibrno.cz str. 0 Aktuality
V pondělí se do Brna sjelo na 100 mladých talentů elektronové mikroskopie z České i Slovenské republiky. Ústav přístrojové techniky AV ČR totiž pořádá Podzimní školu základů elektronové mikroskopie, do které se zapojil také Ústav fyziky materiálů AV ČR a firmy FEI Czech Republic, s. r. o., TESCAN, a.s., a Delong Instruments, a. s.
Již šestý ročník Podzimní školy základů elektronové mikroskopie letos díky podpoře z evropského projektu pro všechny studenty zdarma probíhá od 14. do 18. října. Škola je určena především pro postgraduální studenty a začínající pracovníky v oblasti elektronové mikroskopie. Školu pořádá Oddělení elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.
Právě Ústav přístrojové techniky AVČR má nemalý podíl na tom, že Brno lze nazvat metropolí elektronové mikroskopie. Významná část celosvětové produkce elektronových mikroskopů totiž pochází právě z moravské metropole. Škola s tradicí od roku 2003 má ambice podporovat a vychovávat nové pracovníky a vědce a podpořit tak úspěšný vědecký a průmyslový směr.
Škola je koncipována jako pětidenní teoretický kurz s praktickými demonstracemi v laboratořích elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., Ústavu fyziky materiálů AV ČR, v.v.i., a aplikačních laboratořích firem FEI Czech Republic, s. r. o., TESCAN, a.s., a Delong Instruments, a. s. „Účastníci získají nejen teoretické základy elektronové mikroskopie, ale během laboratorních cvičení budou mít jedinečnou příležitost navštívit pracoviště světových výrobců elektronových mikroskopů a pracovat se špičkovými přístroji využívajícími svazků elektronů a iontů k pozorování či modifikování vzorků v oblasti mikrometrů až nanometrů. Posluchači si budou moci přinést také vlastní vzorky a při práci s nimi si vyzkoušet přístroje a techniky, které nemají k dispozici na svém domovském pracovišti,“ říká hlavní organizátor Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D, vedoucí skupiny Environmentální elektronové mikroskopie v ÚPT AV ČR,v.v.i.
První ročník školy se uskutečnil již v roce 2003. Vzdělávací akce je organizována s finanční podporou projektu s názvem „Podpora lidských zdrojů a transferu znalostí v podmínkách mezinárodní spolupráce vědeckých týmů” s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/20.0103, ale také s podporou brněnských firem vyrábějících elektronové mikroskopy.
Elektronová mikroskopie představuje špičkovou technologii, která již dnes tvoří nepostradatelnou součást mnoha vědních, ale také průmyslových oborů a zaujímá jednu z předních pozic mezi nejrychleji se rozvíjejícími druhy průmyslu v České republice, soustředěných do brněnské metropole.
OPVK projekt s názvem „Podpora lidských zdrojů a transferu znalostí v podmínkách mezinárodní spolupráce vědeckých týmů”s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/20.0103 uspěl pod vedením hlavního manažera projektu Ing. et Ing. Viléma Neděly, Ph.D. v soutěži o prostředky ze strukturálních fondů EU, konkrétně operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji“. Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., (ÚPT) tak společně s FEKT VUT získal dotaci 31 milionů korun na dobu tří let.
———————————————————————————————————————————–
Mikroskop využívá elektrony
15.10.2013 Brněnský deník str. 2 Brno
Transmisní mikroskop při zvětšování používá přenos elektronů ve vakuu. Přístroji věnuje Brněnský deník Rovnost další díl seriálu Čím se chlubí.
Mikroskop používá svazky elektronů, které mají menší vlnovou délku než paprsky světla. Přístroj nabízející až třicettisícinásobné zvětšení vystavuje Technické muzeum v Brně. Přístroj pracuje s vakuem s elektromagnetickými čočkami. “Výměna preparátů vakuum nenarušuje,” upřesnila mluvčí muzea Klára Havlíčková.
stolní mikroskop
Výrobce: Ústav přístrojové techniky Československé akademie věd Brno Rok výroby: 1954 – 1973 Expozice: Kabinet elektronové mikroskopie technického muzea
———————————————————————————————————————————–
Brno hostí mladé talenty
14.10.2013 Brněnský deník str. 1 Titulní strana
Nejlepší mladí vědci z oboru elektronové mikroskopie se dnes sjedou do Brna. Ústav přístrojové techniky pro ně pořádá týdenní Podzimní školu základů elektronové mikroskopie. “Zúčastní se jí na sto nejlepších mladých mozků Česka i Slovenska,” uvedl organizátor Vilém Neděla. Akce se koná v Brně, protože město patří v oblasti elektronové mikroskopie ke světové špičce.
———————————————————————————————————————————–
Do Brna se sjedou mladí vědci z oboru elektronové mikroskopie z celé ČR a SR
14.10.2013 technikaatrh.cz str. 0 Aktuality
Tento týden se do Brna sjelo na 100 mladých talentů elektronové mikroskopie z České i Slovenské republiky. Ústav přístrojové techniky AV ČR totiž pořádá Podzimní školu základů elektronové mikroskopie, do které se zapojí také Ústav fyziky materiálů AV ČR a firmy FEI Czech Republic, s. r. o., TESCAN, a.s., a Delong Instruments, a. s. Již šestý ročník Podzimní školy základů elektronové mikroskopie bude letos díky podpoře z evropského projektu pro všechny studenty zdarma a bude se konat od 14. do 18. října. Škola je určena především pro postgraduální studenty a začínající pracovníky v oblasti elektronové mikroskopie. Školu pořádá Oddělení elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.
Právě Ústav přístrojové techniky AVČR má nemalý podíl na tom, že Brno lze nazvat metropolí elektronové mikroskopie. Významná část celosvětové produkce elektronových mikroskopů totiž pochází právě z moravské metropole. Škola s tradicí od roku 2003 má ambice podporovat a vychovávat nové pracovníky a vědce a podpořit tak úspěšný vědecký a průmyslový směr.
Škola je koncipována jako pětidenní teoretický kurz s praktickými demonstracemi v laboratořích elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., Ústavu fyziky materiálů AV ČR, v.v.i., a aplikačních laboratořích firem FEI Czech Republic, s. r. o., TESCAN, a.s., a Delong Instruments, a. s. „Účastníci získají nejen teoretické základy elektronové mikroskopie, ale během laboratorních cvičení budou mít jedinečnou příležitost navštívit pracoviště světových výrobců elektronových mikroskopů a pracovat se špičkovými přístroji využívajícími svazků elektronů a iontů k pozorování či modifikování vzorků v oblasti mikrometrů až nanometrů. Posluchači si budou moci přinést také vlastní vzorky a při práci s nimi si vyzkoušet přístroje a techniky, které nemají k dispozici na svém domovském pracovišti,” říká hlavní organizátor Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D, vedoucí skupiny Environmentální elektronové mikroskopie v ÚPT AV ČR,v.v.i.
První ročník školy se uskutečnil již v roce 2003. Vzdělávací akce je organizována s finanční podporou projektu s názvem „Podpora lidských zdrojů a transferu znalostí v podmínkách mezinárodní spolupráce vědeckých týmů” s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/20.0103, ale také s podporou brněnských firem vyrábějících elektronové mikroskopy.
Elektronová mikroskopie představuje špičkovou technologii, která již dnes tvoří nepostradatelnou součást mnoha vědních, ale také průmyslových oborů a zaujímá jednu z předních pozic mezi nejrychleji se rozvíjejícími druhy průmyslu v České republice, soustředěných do brněnské metropole.
OPVK projekt s názvem „Podpora lidských zdrojů a transferu znalostí v podmínkách mezinárodní spolupráce vědeckých týmů”s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/20.0103 uspěl pod vedením hlavního manažera projektu Ing. et Ing. Viléma Neděly, Ph.D. v soutěži o prostředky ze strukturálních fondů EU, konkrétně operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji”. Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i., (ÚPT) tak společně s FEKT VUT získal dotaci 31 milionů korun na dobu tří let.
Více informací najdete na: http://www.isibrno.cz/skola13
URL| http://www.technikaatrh.cz/aktuality/d…-elektronove-mikroskopie-z-cele-cr-a-sr
———————————————————————————————————————————–
Pozorování živých organismů
1.10.2013 ČRo Vltava
———————————————————————————————————————————–
Nová metoda brněnských vědců dovoluje nedestruktivně studovat živé organismy elektronovým svazkem
27.9.2013 T+T Technika a trh str. 6 Kaleidoskop
Prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis uveřejnil studii brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v.v.i. Díky jejich nové metodě lze pozorovat živé organismy v elektronovém mikroskopu, aniž by je to stálo život. Metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak v biologii a farmacii, tak například i v potravinářství. Studovat přežívající organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Doposud věda dokázala dlouhodoběji studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem. Ten však často nemá dostatečnou hloubku ostrosti a rozlišení.
Tým vědců z Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) ve spolupráci s japonským profesorem Makotem Shiojirim přišel s novou metodou, kterou zveřejnil prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis a jako součást dalších nových výsledků bude v příštím roce publikována i v japonském odborném časopisu Kenbikyo. Brněnskému týmu se opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, kteří experiment bez zjevných následků přežijí.
Běžně je nutné vzorky pro pozorování v elektronovém mikroskopu upravit pomocí speciálních metod – chemicky je fixovat, vysušit, případně pokrýt elektricky vodivou vrstvou nebo je pozorovat v hluboce zmraženém stavu. Tyto metody však často vedou ke vzniku artefaktů a pozorování živých organismů přímo vylučují. Díky nové metodě však mohou vědci pomocí na ÚPT AV ČR originálně přestavěného a speciálně vybaveného environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu studovat nijak neupravené, živé biologické vzorky, účinně chráněné před působením svazku elektronů v mikroskopu. „Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém
momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody,“ vysvětluje princip nové metody Ing. Eva Tihlaříková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
———————————————————————————————————————————–
Roztoče už vidí živého a v kvalitním rozlišení
17.9.2013 Právo str. 11 Jižní Morava – Vysočina
Jan Trojan
Speciálně upraveným elektronovým mikroskopem pozorují živé roztoče, obraz je velmi kvalitní. Dosud něco takového nebylo možné.
Je to velmi zjednodušeně sdělená informace o zásadním objevu vědců z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Protože dosud bylo možné dlouhodoběji studovat živé organismy pouze světelným, optickým mikroskopem, ovšem bez dostatečné hloubky ostrosti a rozlišení. A v klasickém elektronovém mikroskopu, bez náležité úpravy, je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku něco takového vůbec nemožné.
„Nová metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak v biologii a farmacii, tak například i v potravinářství,“ sdělila Právu Adriana Hollandová z mediálního zastoupení ústavu.
Tým vědců z Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií ve zmíněném ústavu ve spolupráci s japonským profesorem Makotem Shiojirim přišel s novou metodou, kterou zveřejnil prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis.
„Navrhli jsme postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. V určitém momentu ji řízeně odpaříme, roztoče pak pozorujeme a zase přikryjeme vrstvičkou vody,“ vysvětluje princip nové metody Eva Tihlaříková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Dosud se totiž musí vzorky pro pozorování v elektronovém mikroskopu upravit pomocí speciálních metod – v hluboce zmraženém stavu. Výsledky však bývají zkreslené a pozorování živých organismů vylučují. Díky nové metodě však mohou vědci pomocí originálně přestavěného a speciálně vybaveného environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu studovat nijak neupravené živé biologické vzorky, účinně chráněné před působením svazku elektronů.
Nová metoda nabízí nové možnosti, například při studiu reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, na hubicí látky či speciálně vyvíjené textilie. Dokonalejší zkoumání životního prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek povede k účinnější ochraně proti nim.
Brněnský kolektiv nyní usiluje o získání nového environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu, který by upravil podle své unikátní metody. Odborníci by pak začali studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením. Ve spolupráci s biology budou studovat jejich reakce či změny, doplnil vedoucí skupiny Vilém Neděla.
Nová metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie Adriana Hollandová, z mediálního zastoupení ústavu
Foto popis| Živý prachový roztoč z koberce nebo ložního prádla lezoucí po držáku vzorku v environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu.
Foto autor| Foto archív Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně
Regionální mutace| Právo – jižní Morava – Vysočina
URL| http://archiv.newton.cz/pr/2013/09/17/afa64497b243049358dff3dbb2d45803.asp
———————————————————————————————————————————–
Revoluční metoda brněnských vědců dovolí studovat živé organismy elektronovým svazkem
10.9.2013 Technický týdeník str. 8
Zpráva v americkém prestižním časopisu Microscopy and Microanalysis ?Most mezi optickou a elektronovou mikroskopií Prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis uveřejnil studii brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v.v.i. Díky jejich nové metodě lze pozorovat živé organismy v elektronovém mikroskopu, aniž by je to stálo život. Metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak v biologii a farmacii, tak například i v potravinářství.
Studovat přežívající organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Doposud věda dokázala dlouhodoběji studovat živé organismy pouze světelným neboli optickým mikroskopem. Ten však často nemá dostatečnou hloubku ostrosti a rozlišení. Tým vědců z Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) ve spolupráci s japonským profesorem Makotem Shiojirim přišel s novou metodou. Zveřejnil ji prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis a jako součást dalších nových výsledků bude v příštím roce publikována i v japonském odborném časopisu Kenbikyo. Brněnskému týmu se opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, které experiment bez zjevných následků přežijí.
Běžně je nutné vzorky pro pozorování v elektronovém mikroskopu upravit pomocí speciálních metod – chemicky je fixovat, vysušit, případně pokrýt elektricky vodivou vrstvou nebo je pozorovat v hluboce zmraženém stavu. Tyto metody však často vedou ke vzniku artefaktů a pozorování živých organismů přímo vylučují. Díky nové metodě však mohou vědci pomocí na ÚPT AV ČR originálně přestavěného a speciálně vybaveného environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu studovat nijak neupravené, živé biologické vzorky, účinně chráněné před působením svazku elektronů v mikroskopu. „Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody,“ vysvětluje princip nové metody Ing. Eva Tihlaříková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Optimálně by tato metoda mohla vytvořit most mezi optickou a elektronovou mikroskopií. Bylo by možné studovat vzorky v živém stavu, avšak při větších zvětšeních, výrazně lepší hloubce ostrosti a s možností získat nové informace oběma typy mikroskopů odděleně nebo jejich kombinací při takzvané korelativní mikroskopii. To skýtá široké možnosti uplatnění, např. při studiu reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, na hubicí látky či speciálně vyvíjené textilie. Metoda může například pomoci lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu.
„V případě, že se nám podaří získat nový environmentální rastrovací elektronový mikroskop, který bude následně na Ústavu přístrojové techniky AV ČR upraven a dovybaven několika technologickými novinkami, pokusíme se studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením, v podmínkách velmi nízkých hodnot urychlovacího napětí elektronového svazku, případně na vzorky působit různými změnami vnějších podmínek, například změnou teploty, chemického složení prostředí a ve spolupráci s biology studovat jejich reakce či změny,“ říká vedoucí skupiny Ing. Vilém Neděla, Ph. D.
———————————————————————————————————————————–
Nová metoda brněnských vědců dovoluje nedestruktivně studovat živé organismy elektronovým svazkem
5.9.2013 technikaatrh.cz str. 0 Aktuality
Prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis uveřejnil studii brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v.v.i. Díky jejich nové metodě lze pozorovat živé organismy v elektronovém mikroskopu, aniž by je to stálo život. Metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak v biologii a farmacii, tak například i v potravinářství. Studovat přežívající organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Doposud věda dokázala dlouhodoběji studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem. Ten však často nemá dostatečnou hloubku ostrosti a rozlišení.
Tým vědců z Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) ve spolupráci s japonským profesorem Makotem Shiojirim přišel s novou metodou, kterou zveřejnil prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis a jako součást dalších nových výsledků bude v příštím roce publikována i v japonském odborném časopisu Kenbikyo. Brněnskému týmu se opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, kteří experiment bez zjevných následků přežijí.
Běžně je nutné vzorky pro pozorování v elektronovém mikroskopu upravit pomocí speciálních metod – chemicky je fixovat, vysušit, případně pokrýt elektricky vodivou vrstvou, nebo je pozorovat v hluboce zmraženém stavu. Tyto metody však často vedou ke vzniku artefaktů a pozorování živých organismů přímo vylučují. Díky nové metodě však mohou vědci pomocí na ÚPT AV ČR originálně přestavěného a speciálně vybaveného environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu studovat nijak neupravené, živé biologické vzorky, účinně chráněné před působením svazku elektronů v mikroskopu. „Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody,” vysvětluje princip nové metody Ing. Eva Tihlaříková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Optimálně by tato metoda mohla vytvořit most mezi optickou a elektronovou mikroskopií. Bylo by možné studovat vzorky v živém stavu, avšak při větších zvětšeních, výrazně lepší hloubce ostrosti a s možností získat nové informace oběma typy mikroskopů odděleně, nebo jejich kombinací při takzvané korelativní mikroskopii. To skýtá široké možnosti uplatnění, např. při studiu reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, na hubící látky či speciálně vyvíjené textilie.
Metoda může například pomoci lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu.
„V případě, že se nám podaří získat nový environmentální rastrovací elektronový mikroskop, který bude následně na Ústavu přístrojové techniky AVČR upraven a dovybaven několika technologickými novinkami, pokusíme se studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením, v podmínkách velmi nízkých hodnot urychlovacího napětí elektronového svazku, případně na vzorky působit různými změnami vnějších podmínek, například změnou teploty, chemického složení prostředí a ve spolupráci s biology studovat jejich reakce či změny, říká vedoucí skupiny Ing. Vilém Neděla, Ph.D.
Nová metoda pro studium živých vzorků ve speciálním environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu byla publikována autorským kolektivem vědců Ing. Evy Tihlaříkové a Ing. Viléma Neděly, Ph.D. z týmu Environmentální elektronové mikroskopie ÚPT AV ČR v Brně. Na výzkumu díky podpoře projektu OPVK s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/20.0103 spolupracoval také světoznámý odborník na elektronovou mikroskopii, profesor Makoto Shiojiri, emeritní profesor z Kyotského technického institutu.
Informace o časopisu, ve kterém článek vyšel:
Microscopy and Microanalysis / Volume 19 / Issue 04 / srpen 2013, pp 914 – 918
Copyright © Microscopy Society of America 2013
DOI: http://dx.doi.org/10.1017/S1431927613000603 (About DOI), Published online: 02 květen 2013
ISSN: 1431-9276 EISSN: 1435-8115
Na fotografii je živý prachový roztoč z koberce nebo ložního prádla lezoucí po držáku vzorku v environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu AQUASEM II. V detailu je zobrazena jemně kožovitě zvrásněná kutikula roztoče.
URL| http://www.technikaatrh.cz/aktuality/n…vat-zive-organismy-elektronovym-svazkem
———————————————————————————————————————————–
Nabídka brněnských vědců: Roztoči zblízka a živí
4.9.2013 5plus2.cz str. 0 Brno a Brněnsko
Pozorovat živé organizmy v elektronovém mikroskopu je nyní možné díky studii brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Metodu šetrnějšího přístupu ke studiu přírody lze využít nejen v biologii a farmacii, ale i v potravinářství. Objev za pomoci environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu Aquasem IIpublikoval i americký časopis Microscopy and Microanalysis.
Kvůli nízkému tlaku v okolí vzorku je nutné ho před pozorováním chemicky fixovat, vysušit nebo hluboce zmrazit. Nebylo tak možné zachytit chování ani reakce na změny prostředí, protože z živého vzorku se stal pouhý artefakt. “Navrhli jsme postup, který kolem živé tkáně vytvoří ochranou vodní vrstvu. Ta je v určitém momentě odpařena, aby bylo možné sledování, a poté opět znovu vytvořena,” popsala princip nové metody Eva Tihlaříková z Ústavu přístrojové techniky.
Naskýtá se tak možnost poznat reakce roztočů a jiných parazitu a vytvořit speciální hubící látky. “Jestli se nám podaří získat nový elektronový mikroskop, pokusíme se zkoumat živé vzorky v různých prostředích a ve spolupráci s biology studovat jejich změny,” řekl vedoucí skupiny Vilém Neděla.
Studie vznikla ve spolupráci s japonským vědcem Makotem Shiojirim, další výsledky tedy vědci publikují za rok v odborném časopise Kenbikyo.
URL| http://www.5plus2.cz/32181
Odkaz na facebooku časopisu 21. století
Zpráva byla zveřejněna na facebooku časopisu 21. století s téměř 8000 fanoušky. Zprávu k dnešnímu dni (6. září) likovalo 12 fanoušků a 3 fanoušci ji dále předali na svou zeď.
———————————————————————————————————————————–
Vědci z Brna poradí, jak na roztoče. Umí je pozorovat živé
4.9.2013 Brněnský deník str. 3 Brno
Brno – Vyvinout účinnější chemikálie nebo speciální textilní látky proti roztočům a jiným parazitům. To může do budoucna usnadnit nová metoda zkoumání živých organismů mikroskopem, kterou objevili brněnští vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky.
Díky novince lze pozorovat například živé roztoče, kteří pokus bez následků přežijí. „Navrhli jsme postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu odpaříme, začneme zkoumat a zase roztoče přikryjeme vrstvou vody,“ vysvětluje princip nové metody Eva Tihlaříková z ústavu přístrojové techniky.
Běžně je nutné vzorky pro pozorování v elektronovém mikroskopu upravit. Kvůli těmto metodám však zkoumaný organismus zahyne.
Díky novému způsobu mohou vědci mikroskopem studovat nijak neupravené, živé biologické vzorky. „Metoda může pomoci lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu,“ vysvětlila za ústav přístrojové techniky mluvčí Adriana Hollandová.
Vědci se zaměřili na využití nové metody a doufají, že jim otevře další možnosti ve výzkumu. „Pracovníci ústavu vyvinuli nový způsob. To, zda ho jiní vědci aplikují při výrobě hubících látek nebo textilií proti parazitům, je na jejich uvážení. Náš tým tak pomůže ostatním,“ dodala Hollandová.
Region| Jižní Morava
Publikováno| Vyškovský deník; Jižní Morava; 05
Publikováno| Břeclavský deník; Jižní Morava; 05
Publikováno| Blanenský deník; Jižní Morava; 05
Publikováno| Hodonínský deník; Jižní Morava; 05
Publikováno| Znojemský deník; Jižní Morava; 05
ID| 9aefd3be-9a01-4032-9508-0b98e39dcd72
———————————————————————————————————————————–
Vědci mají metodu, jak zkoumat živé tvory
4.9.2013 Mladá fronta DNES str. 1 Brno
ČTK
BRNO
Studium živých organismů pomocí upraveného elektronového mikroskopu umožňuje nová metoda, která vznikla v brněnském Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Dosud šlo pozorovat živou tkáň jen optickými přístroji. Metodu popsal americký časopis Microscopy and Microanalysis.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Brno
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2013/09/04/3cebe23a2e3a9117de908b8352f2f99e.asp
———————————————————————————————————————————–
Vědci mají metodu, jak zkoumat živé tvory elektronovým přístrojem
4.9.2013 denik.cz str. 0 Z domova
Brno – Studium živých organismů pomocí upraveného elektronového mikroskopu umožňuje nová metoda, která vznikla v brněnském Ústavu přístrojově techniky Akademie věd ČR. Dosud bylo možné pozorovat živou tkáň jen optickými přístroji. Článek s popisem metody zveřejnil americký časopis Microscopy and Microanalysis, řekla Adriana Hollandová z mediálního zastoupení ústavu. Metoda může najít uplatnění v biologii, farmacii i potravinářství.
Studovat živé organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Vzorky se upravují speciálními metodami – chemicky fixují, vysoušejí, pokrývají elektricky vodivou vrstvou nebo zmrazují. Doposud tak věda dokázala dlouhodobě studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem, který má obvykle nižší rozlišení a menší hloubku ostrosti.
Vědcům z brněnských Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) se však opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, kteří experiment bez zjevných následků přežijí. Používají k tomu originálně upravený environmentální rastrovací elektronový mikroskop. Na metodě spolupracovali s japonským expertem.
„Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody,” vysvětlila princip nové metody členka týmu Eva Tihlaříková.
Objev by mohl vytvořit most mezi optickou a elektronovou mikroskopií. Studium živých vzorků mikroskopem s lepšími vlastnostmi skýtá široké možnosti uplatnění, například při pozorování reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, hubící látky či speciálně vyvíjené textilie. Metoda také pomůže lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu.
Vědci nyní chtějí získat nový environmentální rastrovací elektronový mikroskop s jinými technickými parametry, který znovu upraví podle své unikátní metody. Poté se pokusí studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením a v podmínkách velmi nízkých hodnot urychlovacího napětí elektronového svazku. Zároveň zkusí na vzorky působit různými změnami vnějších podmínek a ve spolupráci s biology studovat jejich reakce, uvedl vedoucí výzkumné skupiny Vilém Neděla.”
URL| http://www.denik.cz/z_domova/vedci-maj…y-elektronovym-pristrojem-20130904.html
———————————————————————————————————————————–
Češi vědí, jak zkoumat živé tvory elektronovým mikroskopem
4.9.2013 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Věda
Lidovky.cz, ČTK
Studium živých organismů pomocí upraveného elektronového mikroskopu umožňuje nová metoda, která vznikla v brněnském Ústavu přístrojově techniky Akademie věd ČR. Dosud bylo možné pozorovat živou tkáň jen optickými přístroji. Článek s popisem metody zveřejnil americký časopis Microscopy and Microanalysis, řekla Adriana Hollandová z mediálního zastoupení ústavu. Metoda může najít uplatnění v biologii, farmacii i potravinářství.
Studovat živé organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Vzorky se upravují speciálními metodami – chemicky fixují, vysoušejí, pokrývají elektricky vodivou vrstvou nebo zmrazují. Doposud tak věda dokázala dlouhodobě studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem, který má obvykle nižší rozlišení a menší hloubku ostrosti.
Vědcům z brněnských Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií se však opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, kteří experiment bez zjevných následků přežijí. Používají k tomu originálně upravený environmentální rastrovací elektronový mikroskop. Na metodě spolupracovali s japonským expertem. Ochranná vrstva vody
“Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody,” vysvětlila princip nové metody členka týmu Eva Tihlaříková.
Objev by mohl vytvořit most mezi optickou a elektronovou mikroskopií. Studium živých vzorků mikroskopem s lepšími vlastnostmi skýtá široké možnosti uplatnění, například při pozorování reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, hubící látky či speciálně vyvíjené textilie. Metoda také pomůže lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu.
Vědci nyní chtějí získat nový environmentální rastrovací elektronový mikroskop s jinými technickými parametry, který znovu upraví podle své unikátní metody. Poté se pokusí studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením a v podmínkách velmi nízkých hodnot urychlovacího napětí elektronového svazku. Zároveň zkusí na vzorky působit různými změnami vnějších podmínek a ve spolupráci s biology studovat jejich reakce, uvedl vedoucí výzkumné skupiny Vilém Neděla.
URL| http://www.lidovky.cz/cesi-vedi-jak-zk…/veda.aspx?c=A130903_105329_ln_veda_mct
———————————————————————————————————————————–
Vědci mají metodu, jak zkoumat živé tvory elektronovým přístrojem
3.9.2013 Zpravodajství ČTK str. 0 dbn vat tmd
Brno 3. září (ČTK) – Studium živých organismů pomocí upraveného elektronového mikroskopu umožňuje nová metoda, která vznikla v brněnském Ústavu přístrojově techniky Akademie věd ČR. Dosud bylo možné pozorovat živou tkáň jen optickými přístroji. Článek s popisem metody zveřejnil americký časopis Microscopy and Microanalysis, řekla dnes ČTK Adriana Hollandová z mediálního zastoupení ústavu. Metoda může najít uplatnění v biologii, farmacii i potravinářství.
Studovat živé organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Vzorky se upravují speciálními metodami – chemicky fixují, vysoušejí, pokrývají elektricky vodivou vrstvou nebo zmrazují. Doposud tak věda dokázala dlouhodobě studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem, který má obvykle nižší rozlišení a menší hloubku ostrosti.
Vědcům z brněnských Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) se však opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, kteří experiment bez zjevných následků přežijí. Používají k tomu originálně upravený environmentální rastrovací elektronový mikroskop. Na metodě spolupracovali s japonským expertem.
“Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody,” vysvětlila princip nové metody členka týmu Eva Tihlaříková.
Objev by mohl vytvořit most mezi optickou a elektronovou mikroskopií. Studium živých vzorků mikroskopem s lepšími vlastnostmi skýtá široké možnosti uplatnění, například při pozorování reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, hubící látky či speciálně vyvíjené textilie. Metoda také pomůže lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu.
Vědci nyní chtějí získat nový environmentální rastrovací elektronový mikroskop s jinými technickými parametry, který znovu upraví podle své unikátní metody. Poté se pokusí studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením a v podmínkách velmi nízkých hodnot urychlovacího napětí elektronového svazku. Zároveň zkusí na vzorky působit různými změnami vnějších podmínek a ve spolupráci s biology studovat jejich reakce, uvedl vedoucí výzkumné skupiny Vilém Neděla.
Čas| 10:36
———————————————————————————————————————————–
Brněnští vědci umí sledovat roztoče pod mikroskopem a nemusí je zabíjet
3.9.2013 centrumnews.cz str. 0 Zpravodajství
Díky nové metodě brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd lze pozorovat živé organismy v elektronovém mikroskopu, aniž by je to stálo život. Metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak v biologii a farmacii, tak například i v potravinářství.
Studovat přežívající organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Doposud věda dokázala dlouhodoběji studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem. Ten však často nemá dostatečnou hloubku ostrosti a rozlišení. Tým vědců z Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií Ústavu přístrojové techniky z Brna ve spolupráci s japonským profesorem Makotem Shiojirim přišel s novou metodou. Brněnskému týmu se opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, kteří experiment bez zjevných následků přežijí.
Běžně je nutné vzorky pro pozorování v elektronovém mikroskopu upravit pomocí speciálních metod – chemicky je fixovat, vysušit, případně pokrýt elektricky vodivou vrstvou, nebo je pozorovat v hluboce zmraženém stavu. Tyto metody však často vedou ke vzniku artefaktů a pozorování živých organismů přímo vylučují. Díky nové metodě však mohou vědci pomocí originálně přestavěného a speciálně vybaveného mikroskopu studovat nijak neupravené, živé biologické vzorky, účinně chráněné před působením svazku elektronů v mikroskopu. „Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody,“ vysvětluje princip nové metody Eva Tihlaříková z Ústavu přístrojové techniky v Brně.
Optimálně by tato metoda mohla vytvořit most mezi optickou a elektronovou mikroskopií. Bylo by možné studovat vzorky v živém stavu, avšak při větších zvětšeních, výrazně lepší hloubce ostrosti a s možností získat nové informace oběma typy mikroskopů odděleně, nebo jejich kombinací při takzvané korelativní mikroskopii. To skýtá široké možnosti uplatnění, třeba při studiu reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, na hubící látky či speciálně vyvíjené textilie.
Metoda může například pomoci lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu.
„V případě, že se nám podaří získat nový mikroskop, který bude následně dovybaven několika technologickými novinkami, pokusíme se studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením, v podmínkách velmi nízkých hodnot urychlovacího napětí elektronového svazku, případně na vzorky působit různými změnami vnějších podmínek, například změnou teploty, chemického složení prostředí a ve spolupráci s biology studovat jejich reakce či změny, říká vedoucí skupiny Vilém Neděla.
