Environmentální rastrovací elektronová mikroskopie

Environmentální rastrovací elektronový mikroskop (EREM) / environmental scanning electron microscope (ESEM) reprezentuje jeden z posledních vývojových trendů elektronově mikroskopických metod. Umožňuje zkoumání širokého spektra vzorků z oblastí živé či neživé přírody v podmínkách vysokého tlaku plynů, stejně jako v podmínkách tlaku pod 0,001 Pa stejně, jako v klasickém rastrovacím elektronovém mikroskopu. Pro tlak v komoře vzorku EREM v řádu stovek pascalů se v důsledku ionizačních srážek atomů a molekul plynu s elektrony neprojevuje povrchový náboj na elektricky izolačních vzorcích, neboť tento náboj je v elektrostatickém poli speciálních detektorů účinně kompenzován ionizovanými molekulami plynů v komoře vzorku EREM. Kompenzace elektrického náboje umožňuje pozorování elektricky nevodivých vzorku bez nutnosti pokrytí jejich povrchu elektricky vodivou vrstvou. Při vyšším tlaku plynů (nejlépe vodní páry) v komoře vzorku EREM (více než 611 Pa pro 0 °C) lze pozorovat vzorky obsahující menší či větší množství vody v podmínkách termodynamické rovnováhy, vzorky na rozhraní přechodu jejich skupenství, tekuté vzorky, vzorky v procesu sublimace, kondenzace, vypařování, nebo v různých fyzikálních podmínkách zmrzlé vzorky. Po úpravách lze v EREM studovat také vzorky chemicky aktivní, pozorovat průběh různých chemických reakcí či biologických procesů.

Možnosti EREM:

• Studium struktury povrchu elektricky vodivých i nevodivých vzorku živé i neživé přírody a objektů o rozměrech od nanometrů až po milimetry.
• Studium vlhkých vzorků a vzorků na fázovém rozhraní jejich skupenství (kondenzace, vypařování, tání, tuhnutí, atd.)
• Studium vzorků v podmínkách mechanického i tepelného namáhání v prostředí vakua, nebo různých druhů plynů s jejich volitelnou vlhkostí a složením.
• Studium materiálového, topografického, napěťového, popřípadě jiného tytu kontrastu (napěťový kontrast umožňuje zobrazit nahromadění a rozložení elektrického náboje, například na hradlech tranzistoru).
• Možnost studia reakcí různých chemických látek v komoře vzorku mikroskopu.
• Možnost studia chemicky agresivních látek, například bateriových hmot.
• Studium různých druhů vzorků v podmínkám blížících se atmosférickému tlaku.
• Studium některých biologických vzorků bez potřeby jejich fixace a dalších úprav.
• Studium některých malých živých, experiment přežívajících živočichů.